Obec Ploskovice
je díky přítomnosti Státního zámku v Ploskovicích velice navštěvovanou obcí a dále přes obec vede důležitá komunikace spojující litoměřickou úžinu Polabí s kopci Českého středohoří, dále směrem na Ústí nad Labem - Lovečkovice, Děčín a Českou Lípu. Dá se říci, že je jakousi tranzitní obcí nabízející široké možnosti pro cyklisty a turisty zajímající se o krásy Českého Středohoří. Z naší obce lze po komunikacích III. třídy navštívit obec Třebušín s památným Kalichem Jana Žižky z Trocnova, nebo se dostat na vrch Sedlo – nejvyšší v této oblasti 726 m. n. m. Kromě toho je určitě zajímavé udělat si procházku na Dlouhý (Křížový) vrch a do okolních lesů. Pro cyklisty je zde zajímavý kopcovitý terén. Do budoucna obec plánuje obnovu bývalých polních cest, které jednotlivé obce spojovaly.


Spojení a doprava
Obec Ploskovice leží na severu Čech v srdci Českého středohoří, necelých šest kilometrů od města Litoměřice směrem na Českou Lípu. Do obce je možné se dopravit kromě auta také pomocí autobusu či vlaku. Vlaková zastávka je však od Ploskovic značně vzdálena a je nutno zbylý kilometr dojít pěšky.


Správa CHKO České středohoří



CHKO České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami.


Osobní lodní doprava na Labi - Labská paroplavební spol. o.p.s.

Od 1. května 2008 byla zahájena pravidelná osobní lodní doprava na Labi na trase Ústí nad Labem - Litoměřice - Roudnice nad Labem. V sezoně 2009 byla trasa prodloužena do Štětí (celkem již 55 km).
Řeka Labe procházející napříč Ústeckým krajem, zde vytvořila velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí. Nádherné panorama Českého středohoří s typickými kužely vyhaslých sopek, unikátního přírodního útvaru Porta Bohemica – Brána Čech, jak se nazývá kaňonovité údolí Labe, je možné vychutnat právě během plavby. Loď nesoucí též název Porta Bohemica 1 pro 300 osob brázdí hladinu Labe na svých pravidelných cestách mezi Ústím nad Labem, Velkými Žernosekami, jezerem v Píšťanech, Lovosicemi, Litoměřicemi, Roudnicí nad Labem a Štětím.
Více informací na www.labskaporoplavba.cz.


ÚŠTĚK

Město ÚŠTĚK se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Celé jeho okolí včetně řady stavitelských a historických pamětihodností s krásnou, dosud téměř nedotčenou přírodou, je častým cílem odpočinku a rekreace mnoha návštěvníků a turistů. Krajina kolem Úštěku je kopcovitá, s četnými lesy, kde je řada cyklostezek a rybníky, z nichž největší je Chmelař se 67 ha. Úštěk leží zhruba 70 km severozápadně od Prahy a je znamenitým východiskem pro poznávání turistických míst severních Čech. V nejbližším okolí lze navštívit státní zámky Libochovice, Ploskovice, Velké Březno, Zákupy, Benešov nad Ploučnicí a hrady Helfenburk, Klapý, Sloup, Bezděz či Kokořín. V dosahu jsou i významná města: Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Roudnice nad Labem a Mělník. Město leží na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Kokořínsko a České středohoří.


LITOMĚŘICE

Město LITOMĚŘICE leží na soutoku řek Labe a Ohře, v malebné oblasti Českého středohoří. Je jedním z nejstarších a nejkrásnějších českých měst, kde byl Slovany vybudován mocný, raně středověký hrad, strážce kraje.

Toto opevněné sídlo bylo jedno z nejvýznamnějších v Čechách. Lid, který zde žil, nazval kronikář Kosmas “Liutomerici”. K 31. květnu 993 je listinně doložena provincie litoměřická.


Levín

Starobylé horské městečko Levín leží 436 rn.n.m. nad Habřinským potokem, 6 km severozápadně od Úštěka. Levín se poprvé vyskytuje v pramenech až roku 1352, kdy je uváděn jako sídlo farnosti. O hradu není žádná zmínka, lze však vyslovit domněnku, že první opevněné sídlo v Levíně mohlo vzniknout nejdříve za prvního známého člena rodu Michalovců, Beneše Okrouhlého (1217-1222). Levínský hrad zanikl pravděpodobně za husitských válek, roku 1422, v době bojů o nedaleký Žižkův hrad Kalich. Roku 1544 se uvádí městečko Levín, roku 1791 vyhořelo, bylo těžce poškozeno a kleslo na pouhou ves. V této době se hrad již nepřipomíná.


Roudnice nad Labem

Město Roudnice nad Labem leží na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice nedaleko hory Říp. V Roudnici nad Labem žije okolo 13 500 obyvatel.
Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá, jsou doloženy prehistorické stopy osídlení u brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou světskou stavbou v Čechách.