Císař Ferdinand r. 1852 rozšířil ploskovický zámecký park, krásné aleje a půvabné partie skupin stromů a květin, byl v dřívějších letech, zejména v době rozkvetlých šeříků a růží, s oblibou navštěvován ze širokého a dalekého okolí. Idea a provedení skvostného parku byly dílem císařského dvorního zahradníka Františka Fritsche, čímž ten zachoval svůj vkus i své umění.
František Fritsche přišel na svět v Dubici, jako zahradník pracoval v zámku v Schönbrunnu, kde byl na něj upozorněn císař Ferdinand.V roce 1840 přišel jako velkovévodský toskánský dvorní zahradník do Ploskovic a roku 1847, kdy se panství stalo privátním majetkem císaře Ferdinanda, se stal jeho dvorním zahradníkem. Císař Ferdinand si za svých častých pobytů vážil poctivého muže, který si dokázal získat srdce zemědělců, a stýkal se s ním ke zlosti oněch kruhů, které nerady viděly, že laskavý monarcha se stýká s mužem z lidu.
Fritsche si získal velké zásluhy nejen o Ploskovice, ale také o celé okolí, když pozvedal a podporoval sadovnictví. Pod jeho vedením byly na panství založeny velké, vzorové školky ovocných stromů a účinně podporoval ovocnářství u obyvatel venkova. Jeho zásluhou, že celá ploskovické zemička se ke svému prospěchu rovná ovocnému sadu.
Franz Fritsche zemřel po prací naplněném životě v Ploskovicích 1.července 1896 jako pensionovaný zahradník ve věku 85 let na marasmus. Odpočívá na býčkovickém hřbitově.
26. července 1846 se dvornímu zahradníkovi Fritschovi narodil synek stejného jména, který si, stejně jako jeho otec, svým působením ve stejném oboru zdejšího ovocnářství získal trvalý pomník. František Fritsch ml. se vyučil zahradníkem a po pomocnických letech se stal učitelem na zahradnické škole Elisabetinum v Mödlingu u Vídně. Roku 1882 přišel jako učitel na Ovocnářsko-zahradnickou školu do Litoměřic a zde založil Spolek zahradníků a milovníků zahrad , jehož činnost také řídil i potom, když se přestěhoval do Ploskovic , kde převzal obhospodařování svého otcovského majetku. Neúnavným způsobem vylepšil pěstování ušlechtilých odrůd ovoce na Litoměřicku, provedl četné přednášky a uveřejňoval v různých odborných publikacích články, ve kterých budil horlivost ku sadaření. Domácí ovocnářství dokázal podporovat i rozvržením ?studijních? cest.
Franz Fritsche skonal 2.ledna 1925 ve věku 74 let. S ním byl odnesen do hrobu jeden z nejzdatnějších odborníků z oblasti ovocnářství Litoměřicka, jeden z nejpřednějších znalců ovoce a praktický pěstitel ovoce.
Pozn.: čerpáno z textu Einricha Ankerta „O malé rezidenci“
Jak vidíte, již v 19. století zde existovalo ovocnářství, které se dále ve 20. století rozvíjelo založením Šlechtitelské stanice v Těchobuzicích. V dnešní době jsou zde soukromí ovocnáři, kteří využívají moderní metody výsadby a pěstování především jabloní a hrušní. Celou historii bychom rádi zmapovali a na příštím ročníku výstavy „Ploskovické jablko“ ji prezentovali vhodnou formou nejen návštěvníkům státního zámku, ale i zdejším občanům.
